„Je to festival úplně pro všechny“ – Rozhovor s programovou vedoucí Miroslavou Dvorskou o probíhajícím festivalu Olmützer Kulturtage

Festival Olmützer Kulturtage zaměřený na německý jazyk a kulturu je v plném proudu a přináší bohatý program zaměřený zejména na regionální historii a literaturu. Festival nabízí přednášky, filmové projekce, výstavy i akce pro pedagogy, žáky a studenty, které reflektují aktuální témata. Program je otevřený široké veřejnosti bez ohledu na věk či znalost německého jazyka. V rozhovoru s programovou vedoucí Miroslavou Dvorskou jsme se dozvěděli o dramaturgické koncepci festivalu a o tom, v čem spatřuje důležitost festivalu pro místní region.

Festival Olmützer Kulturtage slaví své desáté výročí. Jak byste zhodnotila jeho vývoj od prvního ročníku až po současnost?

Na začátku jsme to koncipovali jako multižánrový festival. Bylo tam z každé kulturní oblasti něco – něco z literatury, něco z filmu, něco z divadla a tak dále. A po těch 10 letech už si myslím, že se vracíme zpátky k té podstatě a tou je literatura, protože my jako hlavní organizátor jsme Vědecká knihovna. A naším cílem je více propagovat literaturu.

Zmínila jste Vědeckou knihovnu jako hlavního organizátora. Kdo další stojí za festivalem?

Partneři jsou de facto pořád stejní. Hlavním partnerem přímo v Olomouci je Univerzita Palackého, zejména Filozofická fakulta, Katedra germanistiky a Ústav cizích jazyků na Pedagogické fakultě. Protože tato dvě pracoviště nám generují studenty doktorandy, s kterými my už soustavně od těch prvních ročníků spolupracujeme.

Jak vypadá organizační tým, který festival připravuje?

Hlavní program asi poskládám já a když potřebuji nějaké tipy od studentů, tak se domlouváme víceméně na konkrétních oblastech. Třeba já tam mám hodně literatury, a když potřebuji něco pro mladé, tak řeknu: „Běžte se domluvit vy jako mladí studenti, doktorandi“.

A tu iniciativu nechávám zcela na nich. To oni si řeknou „My chceme toto“, a já jim řeknu: „Jasně, tak si to ale zajistíte“. Takže jako spíš jdu tou formou, že jim nic nedoporučuji a nechávám to na nich. Ať si vyberou, co by tam oni chtěli doplnit.

Festival běží už od pondělí a pokračuje až do neděle. Jaký kulturní program jste zatím nabídli návštěvníkům?

Začali jsme maratonem čtení Kafky, potom jsme nabídli vernisáž výstavy Obrazy z Nördlingenu, která se koná v Červeném kostele. V úterý byla vernisáž výstavy Kafka v kostce, která je tady v Galerii Biblio. A včera také byla projekce krátkých německých a českých filmů Feinkošt. Dnes jsme měli ráno ještě autorské čtení z komiksu o odsunutých dětech pro základní školy a včera jsme měli přednášku Stáže a dobrovolnictví v EU pro střední školy.

Jak vybíráte programové body? Jaký je váš dramaturgický záměr?

Cíl je už těch deset let propagovat němčinu, německý jazyk. Už jsme upustili i od toho, aby každý ročník měl nějaký slogan nebo jedno téma, Bohužel, to naše publikum je tak malé, že když jsme tematicky zacílili hodně úzce, tak bychom nedosáhli vůbec výsledku.

Takže ta tématika se vyvíjí samozřejmě od toho, co je daný rok aktuální na české a německé straně, kde jsou ta velká témata. Což je třeba letos zrovna výročí Franze Kafky.

Plus ty poslední roky cílíme na lokální sudetskou literaturu, protože se změnilo klima ve společnosti. To je tématika, která v Čechách, v Krušnohoří už je třeba 10 let a tady v Olomouci to nebylo možné. A ty poslední dva tři roky se klima ve společnosti radikálně změnilo. A myslím si, že to je i těmi mladými, že pro ně to není žádné tabu.

Proč je podle vás důležité se věnovat sudetské tématice a tématu česko-německých vztahů?

Tento kraj je místo, kde my všichni žijeme, ale zdá se, že pořád o něm nic nevíme. Pořád mě trošku fascinují ti lidi, kteří přijdou a říkají: „Toto jsme nevěděli, to jsme vůbec nevěděli“. Jsou to třeba už senioři, kteří tady jsou už 60-70 let a pořád jsou rádi, že jim někdo ty stopy odkrývá. Takže i proto mi to pořád dává smysl, protože to není jenom pro mladé, ale je to širokospektrální, prostě pro všechny obyvatele Olomouce a vlastně celého regionu. Vždycky přijdeme s něčím, co ještě není známé.

V současnosti se v rámci festivalu věnujete hlavně literatuře, můžete říct, jaká jména jste letos pozvali a čím jsou zajímavá?

Tak asi největší hvězdou je Jindřich Mann, který bude číst ze svého nového románu Stříbrný kouzelník. A ve čtvrtek přijede z Mnichova pan Wolfgang Schwarz, který je kulturním referentem mnichovského spolku Adalbert Stifter a který uvede českou verzi knihy Moje cesta k našim Němcům, což je vlastně sborník, který vznikl z přednášek předních českých spisovatelů a důležitých person k česko-německým vztahům v dnešní společnosti.

Zmínila jste i Franze Kafku. Ten je jedním z hlavních témat letošního ročníku. Jakým způsobem jste se rozhodli věnovat výročí 100 let od jeho smrti?

Dostali jsme nabídku od česko-německého kabaretu Das Thema, aby tady v Olomouci předvedli divadelní představení, protože už jsme je tady měli před lety z jejich prvním kabaretem. A ten měl velký úspěch.

Takže si myslíme, že to je nosné, protože ta forma kabaretu je velmi vtipná. Včera to tady také zmiňovala paní profesorka Fialová, že Kafka byl velmi vtipný, ale ono se to málo ví. Všichni mají ten obraz toho zhrouceného člověka, na kterého se bortí celý svět, má problém s ženami a otcem. Ale on měl velmi rád humor, rád kreslil, a právě si myslím, že ten kabaret boří tu naši stereotypní představu o něm.

Plus máme také komiksovou výstavu Kafka v kostce, která taky ten mýtus boří. Komiks prostě je forma pro mladé, a proto je to oslovuje.

Pořádáte v rámci festivalu bohatý program pro školy. Jaký máte ohlas od středoškoláků a jejich učitelů?

Je to velmi kladně vnímáno, protože na tu němčinu tady moc těch akcí není, takže máme program pro školy plně obsazený. Samozřejmě, němčina není úplně jednoduchý jazyk na výuku a dá se říct, že motivace k tomu výběru němčiny na základní škole je takovým naším společným cílem s pedagogy.

Letos je festival ještě zakončen výletem po větrných mlýnech na Libavsku. Proč jste vybrali právě tuto lokalitu?

Libavsko je naším dlouhodobým cílem, je to oblast bývalých Sudet, to je jedna věc, a za druhé je tam ten vojenský prostor. Pořád tam tedy máme ta skrytá místa, která jdou objevovat. A mlýny jsme vybrali proto, že jsme se snažili vždy představit řemeslný um těch starousedlíků. A ta řemesla jsou jedním z toho, co se nepředalo, protože byli odsunuti a řemeslo tam tím pádem zaniklo. Takže my se snažíme znovu občerstvit to povědomí, že tam někdo tehdy žil.

Co byste vzkázala návštěvníkům, kteří se chystají na festival nebo přemýšlí, že by se některého programu zúčastnili?

Pozvala bych je a řekla, že je to festival úplně pro všechny. Není to striktně dané, že člověk musí umět německy. Ne, vůbec. Festival je prostě otevřený všem jazykovým i věkovým skupinám!

Rozhovor vedl Jan Matula, VKOL


***

Kompletní program festivalu: https://www.vkol.cz/udalosti-a-akce/festival-olmutzer-kulturtage-2024

Záštitu nad akcí převzali rektor Univerzity Palackého v Olomouci Martin Procházka, náměstek primátora statutárního města Olomouce pro školství, cestovní ruch a kultury Viktor Tichák a také Úřad vlády ČR v rámci výročí 20 let České republiky v Evropské unii.

Děkujeme sponzorům festivalu: Statutární město Olomouc, Česko-německý fond budoucnosti/ Deutsch-Tschechischer Zukunftsfonds a Miele technika Uničov

Galerie